Kukačka v podnájmu – část druhá

Chcete mít o zábavu postaráno a ze života peklo? Nasaďte solidní cenu za pronájem a nastěhujte si do domu matku samoživitelku se šesti dětmi a smečkou psů. Zajímá vás, jak se vyvíjí kauza dál?

Tento recept nám poradili naši známí. Říkejme jim Novákovi. Mají dvě hypotéky, jeden dům chtějí v dohledné době prodat. A aby nebyl zatím opuštěný, je ideální ho pronajmout za rozumný peníz. Přihlásila se paní, říkejme jí Kolšíková. Solidní matka, zachraňuje i občas sem tam jednoho či dva pejsky z "množíren". Pejsky má svěřené do dočasné péče. Ustrnula by se i skála.

A tak ji Novákovi přijali. A tím začal jejich životní problém.Při náhodné kontrole domu 24. 3. 2017 našli odemknuté dveře předzahrádky a za nimi obraz, ze kterého se tají dech. Ovšem, za dalšími odemčenými dveřmi do domu je začal zrak už opravdu přecházet a chtělo se jim zvracet.

https://plus.google.com/photos/104214270972698968888/albums/6401085463270167681 

Kolšíková v té době dlužila za čtyři měsíce nájem. Složila pouze neúplnou kauci, protože jedno z dětí potřebovalo brýle. Sousedi Novákovým sdělili, že se Kolšíková v domě neobjevila snad od začátku února. Přišlo jim prý divné, že slyší jen štěkání psů a rámus.

Ještě v lednu ji navštěvoval přítel, se kterým přitom bydlí v luxusním okálu a byla občas k vidění s dětmi. Kde tedy je, když nechala volně přístupný opuštěný dům, který není v jejím osobním vlastnictví? Vždyť za pobyt v něm pobírala neoprávněně dva měsíce nemalý příspěvek na bydlení! V domě nehorázný nepořádek, zápach... v kleci mrtvý křeček bez potravy a vody. Před Novákovými se začal odvíjet přímo hororový příběh. 

Lidé jim sice donesli, co nájemnice dovede, ale byli varováni bohužel pozdě, že "kukačka" se v podobné režii chová ve všech podnájmech. Proto se vydali domek zkontrolovat. Oni totiž z nájemného opravdu neviděli ani korunu. Kolšíková si jim stále stěžovala, že nemá s dětmi co do úst a charita jí pro ně dala pouze konzervy. V tu chvíli jim už došla trpělivost a šokující fotografie zveřejnili. Nebyl důvod "kukačce" věřit ani plané sliby a další lži, že dům uklidí.

Věřili byste, že to vše spáchali nakonec Novákovi sami, aby se obohatili na úkor paní Kolšíkové?

Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Novákovi jsou prý lidé při smyslech, ale on pan Novák, rošťák jeden, zakousl křečka a paní Nováková s přizvanými dětmi týden kakali jak o závod a pak to společně oznámili policii. A to vše svedli na paní Kolšíkovou... ale konec legrace. 

Chtěla jsem jen parafrázovat nekonečné a absurdní lži, kterými byli Novákovi svou podnájemnicí častováni dlouhé čtyři měsíce. Za tu dobu jim neuhradila nájemné, které přesto podvodným způsobem vylákala na sociálním odboru (sepsán protokol) se zfalšovanými podpisy pana bytného. A ještě jim opravdu opovrženíhodným způsobem zohavila dům. Ten už je beztak těžce zkoušen dlouhodobým sousedským sporem.

A představte si, že vážně vše svedla na Novákovy. Křeček paní Kolšíkové se prý otrávil plynem a její pejsek měl průjem. A paní Nováková prý vyházela z pytlů psí hovínka a rozsypala je po celém domě. Cituji Kolšíkovou: "Jsou to suchý hovínka, co byly v pytli, když se uklízelo a ona je vysypala i s odpadky z popelnice. Vydírá nás, aby z nás dostala peníze." Nestačily by Novákovým třeba jen čtyři dlužné nájmy? Tyto bludy šíří na sociální síti. Neskutečné!

Novákovým dva dny po jejich objevu jejího nechutného řádění dům uklidila stylem "co je mokrý, to je čistý". V domě nechala i toxické koberce, které by zasloužila vylízat vlastním jazykem. Ovšem, po tom všem co na nich ulpělo, je nemá šanci vyčistit ani ten nejlepší lux světa. Na Facebooku šíří video "uklizeného" domku, kterým viní Novákovy, že si vše vymysleli a paní Nováková se potřebovala co nejvíce zviditelnit. Jistě... a chtěla by také Nobelovu cenu. A určitě taky odznak pionýra. 

Po "úklidu" stále nepřekonatelný zápach, odpadků. Také plné nájemnicí nezaplacené popelnice. Dvorek plný psích výkalů "zachráněných" pejsků z množíren. Na to podnájemnici nezbýval už čas. Musela jít se svým druhem bez odkladu - velmi nutně - podat na paní Novákovou trestní oznámení. Za veřejné zostouzení jich obou bezúhonných občanů.

Ale představte si, paní Nováková se vůbec nebojí. Nebude skákat z balkónu na kšandách a nepůjde se ani oběsit do rybníku. Kamarádka jí totiž přislíbila, že jí do Bartolomějské bude nosit štrůdly. Tak se špatně mít nebude. Ale vyžaduje do nich hodně oříšků.

Za to paní Kolšíková, ta v tom umí skvěle chodit a taky se nemá špatně a nic se jí ani nestane. Za ní zůstávají zástupy podobně okradených, podvedených lidí, kteří se na paní Novákovou teď obracejí. Snad podvědomě u někoho v tomto bezbožném státním zřízení hledají zastání. A tak se paní Nováková snaží pomoci sobě i ostatním, jak může.

Po osm let vlekoucím se soudním sporu, který Novákovi zakoušejí a vedou proti jedinci, který jim poničil černou stavbou dům, totiž moc dobře vědí, že v této republice je vymahatelnost práva mizivá. A zákony jsou nastavené pro lumpy, aby se jim mezi nimi dobře kličkovalo. Policie je bezzubá a poškozené většinou odkáže na soud k řešení občanskoprávního sporu. A tam se postaví poslušně do nekonečné řady na své nároky, které zpravidla nemají šanci vymoci. Je úplně jedno, že mají v ruce pravomocný či kontumační rozsudek, když je žalovaný třeba natolik drzý, že se k soudu opakovaně nedostaví.

Proto se Novákovi, stejně jako několik dalších pošetilých, kterým se počínání "kukačky" už opravdu nevkusně vymstilo, rozhodli vzít spravedlnost  do svých rukou. Taková domobrana. Prostě už nehodlají mlčet a budou se bránit. A k nim se najednou přidávají další.

Jistě mi dáte za pravdu, že paní Nováková není hysterka a lhářka, která v domě udělala nechutné divadlo, aby se obohatila.

Třeba takový pan Koudela. Také jedna z obětí řádění Kolšíkové.  I jeho dům svým pobytem šeredně pošramotila. Chovala doma krom psů a koček v bedně bez podestýlky pět králíků. Jejich moč promáčela strop až do spodní bytovky. Jak úspěšná byla její péče o ně, svědčí to, že pan Koudela musel některé nebohé ušáky po jejím vystěhování zakopat na zahradě. Dopadl relativně "dobře", že mu alespoň nezaneřádila byt svými věcmi, které si odstěhovala. Ale zničila malby, vanu, omítky, v bytě zůstaly, snad pěstí proražené dveře a bytovka zůstala plná hmyzu a špíny.

Sousedi i známí pana Koudely vše přesně popsali. Celé dny zavření, nevenčení psi, kočky, obrovský zápach... a mezi tím vším pobíhající děti, z nichž  přitom některé svěřené do péče matky Kolšíkové. Z nově zrekonstruovaného domu pana Koudely si tak zřídila psí boudu a dětský útulek. Se statisícovým dluhem. A sedmdesáti tisíci doplatku, které za ni bytný musel dodavateli zaplatit za enormní spotřebu plynu. A ještě si kukačka přichystala jedno milé rozloučení. Nařkla pana bytného, že jedno z jejích dětí je jeho. Nařčení ho málem stálo rozvod, manželka zahořkla, známí se odtáhli.

Dalšímu bytnému zničila dům kompletně a odmítala ho opustit. Bytný přivolal zámečníka k odvrtání zámku a Kolšíková zavolala policejní hlídku. Ovšem tehdy nepochodila. Zde zanechala dluh na nájemném   sto padesáti tisíc, doplatek za energie padesát šest tisíc a ještě patnáct tisíc za telefon. Sousedi opět popisují obrovský zápach pocházející ze smečky psů, koček a králíků. Jedno z dětí po návštěvě domácnosti Kolšíkové oznamuje doma: "Fuj, oni mají na stole hovínka, tam už nepůjdu." Takoví Novákovi, ti je měli přeci po celém domě... Zoufalý bytný dům prodává pod cenou a nynější majitel byl nucen odstranit omítku až na zdivo a dům kompletně zrekonstruovat.

A takových nešťastníků za sebou nechala celou řadu. Postupuje cíleně a systematicky. Vzbudí soucit zástupem svých dětí a dojemnou story o péči o ubohé pejsky. Po složení zanedbatelné jistiny sedne do hnízda a bytný je v pasti. První měsíc pokryje nájem jistina, přestože by měla být nedotknutelná. A tak slušný občan počká, známe ty úřední průtahy. Druhý měsíc ztratí trpělivost a stíhá dotazy sociální odbor ve snaze ochránit sebe a potažmo prolhanou kukačku s dětmi. Ta mezitím inkasuje jeho nájemné a žije si nad poměry. K životnímu minimu a doplatku na bydlení má dávky na děti a tatínkové platí slušné alimenty. Znásobené počtem dětí...ano, chtěla bych se mít taky tak dobře.

Například v sousedním Německu je naprosto běžné, že pronajímatelé mají veřejně přístupný skóring stejně jako klienti bank. 

A tak se ptám. Ptám se kompetentních orgánů. Jak nás náš stát tedy ochrání před takovými "kukačkami", když nesmíme veřejně varovat ty ostatní před poškozením? Jak ochrání bezúhonný občan sám sebe, když není varován sociálními odbory, které byť zapojeny v online systému, nevarují ani samy sebe? Jakým způsobem zveřejnit identitu "kukačky", která náhodou sedne jako v tomto případě do hnízda veřejně známé osobnosti a tím získá ještě více na moci a v jejím patologickém počínání jí není schopen nikdo zabránit?

Příliš otázek najednou, že? Ale jejich naléhavost svědčí o zoufalství občanů tohoto národa.

Nikoli o zoufalství "kukačky". Kdyby tolik energie, kterou vkládá do podvodů a šíření pomluv, vkládala do práce, mohla by třeba všem poškozeným splatit své dluhy. Ale ona zatím, jen plodí a škodí...