Jak se vyplácí jízda na tygrovi ministru průmyslu a obchodu Mládkovi

Organizovaná skupina členů ČSSD a jimi dosazených pseudoodborníků na ČOI a MPO si z České republiky udělala Eldorádo a jak pan poctivý a neúplatný pan Sobotka chrání zájmy občanů této země.

Po nástupu v roce 2013 ministr průmyslu a obchodu dosadil na rozhodující místa loajální členy ČSSD a jimi dodané pseudoodborníky, kteří pod krytím pana poctivého a neúplatného Mgr. Sobotky, během svého vládnutí pošlapali to, co v sobě obsahuje právní stát.

Nemohu jinak než se vrátit ke kontrole spotřebitelských úvěrů ze strany ČOI, MPO, krytých přímo premiérem ČR. Jak je nám všem známo, od roku 2014 se ví, že všechny úvěrové smlouvy s poplatkem na nákup ojetých vozidel jsou špatně. Ale kardinální otázka je, proč ČOI dělá úmyslně špatně kontroly a proč premiér, ministr, náměstci (všichni ČSSD) a část poslanců za ČSSD, kteří na toto byli upozorněni, nekonají? Nad touto otázkou jsem přemýšlel a až kamarád, který ještě nebyl z obchodní inspekce vyhozen, mi otevřel oči. A odpověď je opravdu jednoduchá. Stačí si vzít příklad ČOI z 19. 5. 2014, podepsaný přímo ústředním ředitelem ČOI panem Bezecným, který byl rozeslán na všechny inspektoráty jako vzorový příklad pro všechny kontroly. Mládkova komise se touto smlouvou zaobírala a příklad přímo řešila. Vzorový příklad vychází z konkrétní smlouvy a obsahuje následující údaje.

A co z takového rozboru smlouvy plyne pro spotřebitele, stát a úvěrovou společnost?

Spotřebitel u takto špatné smlouvy má nárok na vrácení téměř všech úroků a vrácení poplatku za sepsání smlouvy. Takže místo zaplacení 242 760 Kč, by spotřebitel mohl zaplatit jen polovinu, tedy cca 120 000 Kč.

Stát  - za každou takto špatně uzavřenou smlouvu by Finanční arbitr mohl uložit postih ve výši nejméně 15 000 Kč, který jde do státního rozpočtu + by měla uložit postih Česká obchodní inspekce.

Úvěrová společnost by nedostala 242 760 Kč, ale jenom cca 120 000 Kč. Z čehož plyne, že na této jediné smlouvě by přišla o 122 000 Kč, plus postih 15 000 Kč od Finančního arbitra a musela by zaplatit pokutu České obchodní inspekci. Tak jenom na této smlouvě by pak prodělala více jak 137 000 Kč.

A teď to zrekapitulujeme. Mluvíme o cca více jak 200 000 smlouvách. Spotřebitelům (občanům ČR) plyne zákonný nárok na vrácení cca 24,4 miliardy Kč, státu nejméně 3 miliard Kč a úvěrové společnosti by cca o 27 miliard Kč přišly. Samozřejmě, že Mládkova komise, kterou nechal zřídit, toto věděla.

Česká obchodní inspekce provádí úmyslně špatně kontroly u spotřebitelských úvěrů a umožňuje tak úvěrovým společnostem, aby až tato kauza praskne, se mohly bránit a argumentovat tím, že státní orgán, tj. ČOI, je nutila, aby uváděly špatné údaje ve smlouvách a že to byl i oficiální názor Ministerstva průmyslu a obchodu – viz jeho písemná vyjádření, krytá premiérem ČR, který v poslanecké sněmovně na písemnou interpelaci písemně odpověděl, že výše uvedený špatný postup je v pořádku.

A nyní happyend. Spotřebitel nedostane nic, stát do státního rozpočtu též nedostane nic a naopak zaplatí případné prohrané soudní spory s úvěrovými společnostmi, případně i pokutu Evropské unii a úvěrové společnosti dostanou své a navíc mohou případně vysoudit na státu i odškodné za špatné kontroly. A ten, co svoje ministrování parafrázuje jako jízdu na tygrovi? S panem poctivým si pravděpodobně zajistili výhodné důchodové připojištění. O vedení České obchodní inspekce a zainteresované pracovníky MPO se určitě bát nemusíme. Vždyť jsou státní úředníci, složili služební slib, tak je stát na důchod zajistí.

Vím, že pláču na špatném hrobě. Je mi jasné, že když u moci bude toto bratrstvo kočičí packy, tak bude občan spotřebitel a stát vždy ten druhý.

Příště, pokud budu mít ještě možnost, bych se s Vámi rád podělil například o to, jak šmejdi kontrolují šmejdy, jak funguje státní tajemník a náměstek ministra vnitra pro státní službu a jak se kryje korupce a klientelismus.